Míval jsi rád

Jedno z mnoha smutných rán -

po nočních můrách

hlavu v chmurách

 všechen cit vyprodán

Již dlouho po dešti -

vyschl pramen

skomírá plamen

a sýček houká  neštěstí

Míval jsi rád a pak jsi odešel

hledat jinam hezká slova

pokoušíš své štěstí znova

ale ty opravdová jsi zatím nenašel

Poslechni si

Poslechni si tep

to ťukání touhy

nejsilnější navečer

když se probouzíš

když vstávají krajiny

ukryté za víčky

když lásce obouváš střevíčky

schované v tajných snech

Vyjde měsíc

větřík pohladí ti vlasy

a zašantročené poklady krásy

ožívaj v barevných obrazech

Ještě jednou

Večer barvy poztrácí

půlnoc světla zhasíná

když nálada se vytrácí

sama k ránu usíná

Ráno vstává nerada

uvnitř převahu stínu

žlutá růže uvadá

po kocovině a splínu

Ještě jednou se dívat do očí

Ještě jednou se svět roztočí

Ještě jednou drink co tě dostává

Ještě jednou zimní královna roztává

Moje erotika: noc

Nevědoucí, kolébaný vánkem,

podobám se oceánu? pevnině?

Jsem alergický na pyl z květů?

Už vím –

tak nevolám o pomoc,

poddávám se současnému trendu –

dovedu si načasovat náladu:

bavím se vně a uvnitř proklínám,

s jemným poloúsměvem paralyzuji stupiditu.

A večer pak,

když hořící červeň je pohlcena temnotou

mazlím se s velkou černou kočkou

jejíž antracitový samet srší

To je ta moje erotika!

Noc

a já jsem kyklopské oko

kterým se valí její nedefinovatelno

Ještě se nechce jít spát

V ulicích potůčky tečou

Déšt padá do louží

Smutné vzpomínky se vlečou

Studenou zimu prodlouží

A po celý večer dlouhý

Padá na její fotky prach

Všechny poztrácený touhy

Hledáš po prázdných zahradách

Známá písnička zase začne hrát

Ještě se nechce jít spát

Známou melodii slyšíš znít

Ještě se nechce jít...

Asi nejkrásnější

Asi nejkrásnější ze všech jsi

protože jsi má

mou touhou z hlíny vykroužená

máš všeobjímající červánkovou něhu

a hladíš mě svými sametovými souvětími,

které ještě nikdo nevyslovil

ležíme spolu na posteli,

v samotě svojí bohatí

těla naladěna na hudbu ticha,

že by se styděli i ptáci

žasnu – moje nervózní ruce

konečně leží v klidu

oči netěkají a tělo?

vůbec o něm nevím

neříkám nic a ty přesto všechno o mně víš

těšíš se mými vzpomínkami

Asi nejkrásnější ze všech jsi

když se nade mnou skláníš

daruji ti svou duši